Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Viscerální fascie (lat. fascia visceralis) je jedním ze čtyř typů fascie. Viscerální fascie vystýlá tělní dutiny (např. hrudní, břišní a pánevní) a obklopuje orgány, které se v nich nacházejí (např. srdce je obklopeno osrdečníkem neboli perikardem). Skrze tuto fasciální vrstvu k orgánům procházejí cévy a nervy. Viz také viscerální, fascie.

Viscerální pleura, útrobní pohrudnice neboli poplicnice je část pohrudnice, která zevně pokrývá plíce. Viz také parietální pleura.

Viscerální leishmanióza, kala-azar neboli černá horečka je nejzávažnější ze tří hlavních forem leishmaniózy. Způsobují ji Leishmania donovani, Leishmania chagasi a Leishmania infantum. Infikované makrofágy jsou zaneseny do jater a sleziny, leishmanie se zde masivně množí a napadají další buňky. Bez včasné diagnózy a léčby postižený člověk umírá. Viz také viscerální, leishmanióza.

Viscerální peritoneum neboli útrobní pobřišnice je část pobřišnice, která pokrývá břišní orgány. Viz také viscerální, peritoneum, parietální peritoneum, .

Viscerální znamená „útrobní“, „vnitřní“ nebo „týkající se vnitřností“. Příklady: viscerální fascie – fascie vystýlající tělní dutiny (např. hrudní, břišní a pánevní) a obklopující orgány, které se v nich nacházejí, viscerální leishmanióza – forma leishmaniózy postihující vnitřní orgán (nejprve játra a slezinu), viscerální peritoneum – část pobřišnice, která pokrývá břišní orgány, viscerální pleura – část pohrudnice, která zevně pokrývá plíce, viscerální tuk – typ tukové tkáně, která se ukládá v břišní dutině, apod. Viz také další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz viscerální.

Viscerální tuk neboli viscerální tuková tkáň je typ tukové tkáně, která se ukládá v břišní dutině. Viscerální tuk se nachází v blízkosti životně důležitých orgánů, včetně jater, žaludku a střev. Může se také hromadit v tepnách. Viscerální tuk je někdy označován jako „aktivní tuk“, protože může aktivně zvyšovat riziko závažných zdravotních problémů. Pokud má člověk nějaké množství tuku na břiše, nemusí se nutně jednat o viscerální tuk. Může to být podkožní tuk, který je uložen těsně pod kůží. Viscerální tuk je uložen uvnitř břišní dutiny a není snadno viditelný (na rozdíl od podkožního tuku). Viz také tuky (lipidy), tuková tkáň, podkožní tuk.

Povrchová fascie (lat. fascia superficialis) je jedním ze čtyř typů fascie. Povrchová fascie se nachází téměř ve všech oblastech těla, tvoří nejspodnější vrstvu kůže a obklopuje celý trup a končetiny. Tato fasciální vrstva musí být velmi pohyblivá, proto obsahuje méně kolagenních vláken než ostatní fasciální vrstvy. Povrchová fascie je poměrně elastická a může se do jisté míry natahovat (podobně jako například punčocha), což umožňuje nárůst obvodu tělesných partií (např. během těhotenství nebo i při jiném přírůstku hmotnosti). Pokud se fascie roztáhne příliš, může v některých místech popraskat, a po následném úbytku tělesné hmotnosti (resp. porodu) se již kůže nemůže samovolně vrátit do původní podoby. Viz také fascie.

Fasciální systém je trojrozměrná síť fascií, tzn. poddajných, kolagen obsahujících, rozvolněných i hustě poskládaných vláken pojivové tkáně. Fasciální systém prostupuje a obklopuje všechny orgány, svaly, kosti i nervová vlákna, a vytváří prostředí, které umožňuje vzájemnou souhru a správné fungování všech orgánových systémů, potažmo celého těla. Viz také fascie.

Meningeální fascie je jedním ze čtyř typů fascie. Meningeální fascie obklopuje, zpevňuje a chrání nervová vlákna (axony) a jejich svazky. Viz také fascie.

Nekrotizující fasciitida je poměrně vzácně se vyskytující bakteriální infekce, která se však v těle rychle šíří – a pokud není včas poskytnuta odborná lékařská pomoc, může skončit úmrtím pacienta. Nejčastějšími původci nekrotizující fasciitidy jsou streptokoky skupiny A, ale mohou to být i některé jiné bakterie. Bakterie způsobující nekrotizující fasciitidu se do těla nejčastěji dostávají skrze narušenou kůži, což mohou být škrábance, řezné nebo bodné rány, popáleniny, kousnutí hmyzem, případně i chirurgické rány. Onemocnění se však může rozvinout i po tupém poranění (tj. poranění, při kterém nedojde k porušení kůže). První známky nekrotizující fasciitidy zpočátku vypadají poměrně nevinně, ale infekce se rychle šíří a příznaky se postupně zhoršují. Mezi časné příznaky nekrotizující fasciitidy se řadí zejména zarudlá, horká nebo oteklá kůže, silná bolest a horečka. Nekrotizující fasciitida je velmi závažné onemocnění, které vyžaduje odborné ošetření v nemocnici. Léčí se obvykle pomocí antibiotik, nejčastěji v kombinaci s chirurgickou léčbou. Obrázek: Případ nekrotizující fasciitidy, která byla diagnostikována v pokročilém stadiu. (Zdroj: By Piotr Smuszkiewicz, Iwona Trojanowska and Hanna Tomczak - Late diagnosed necrotizing fasciitis as a cause of multiorgan dysfunction syndrome: A case report. Cases Journal 2008, 1:125. doi: 10.1186/1757-1626-1-125, CC BY 2.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=5639655) Viz také nekrotizující, fasciitida.